KÚPELE LÚČKY a.s. - Sport, turistika a výlety do okolí

Veľký Choč je dominantním vrcholem Chočských vrchů, viditelný je již od Štrby a z celé dolní Oravy. Pro turisty je oficiálně přístupný po čtyřech turistických stezkách (z Lúček, z Likavky, z Valaskej Dubovej, z Dolného Kubína). Nejhezčí výstup je z Lúček a Dolného Kubína, kde se turistům naskytnou krásné výhledy.

 

 

Tyto doliny tvoří dvojici krásných a často navštěvovaných údolí v masivu Chočských vrchů. Svahy doliny jsou vedle skal a skalních stěn pokryté lesy, které pro svoji nedostupnost nebyly nikdy intenzivně hospodářsky využívané. Pro svoji zachovalost a jedinečnost Kvačianska dolina byla vyhlášená roku 1967 za státní přírodní rezervaci (dnes Národní přírodní rezervace).

 

 

V létě se Liptovská Mara stává nejvýznamnějším rekreačním střediskem. Každoročně se tu rekreují tisíce rekreantů, kteří mohou využít možnost koupání, surfování, jachtingu, školu windsurfingu, půjčovnu člunů a vodních šlapadel, minigolf, rybaření, plavbu vyhlídkovou lodí Liptov.

 

 

Je vhodný pro rodiny s dětmi, skupiny i jednotlivce. Splavuje se na vícemístných gumových nafukovacích člunech. Klient je vybavený záchrannou vestou a na vyžádání i přilbou. Splavuje se cca 10 km úsek (1,5 hod.), začíná se v Kráľovej Lehote a úsek končí v Uhorskej Vsi.

 

Dřevěné vory s kapacitou 12 osob začínají svoji plavbu na Pltisku Bariérová. Délka splavovaného úseku je 7 km a plavba trvá přibližně 50 – 75 minut. Vory ovládají 2 voraři, kteří klientům podají i slovní výklad v několika jazycích.

Místní část Ružomberka je nejzachovalejší rezervací lidové architektury na Slovensku. Čistě dřevěná obec byla v prosinci 1993 zapsaná do seznamu Světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Archeologická lokalita se nachází na vrchu Úložisko. Našlo se tu sídliště z mladší doby železné, byly objevené zbytky spalovaných obětí, lidské kosti. Dále se tu nacházejí rekonstrukce keltských staveb. V roce 1967 byl Havránok vyhlášený za národní kulturní památku.

 

 

Nazývaný také hrad Liptov, Liptovský starý hrad, Veľký hrad liptovský, Sielnický hrad. Na jeho ruiny se můžeme dostat po značené trase z obce Kalameny. Veřejnosti jsou přístupné zbytky odkryté architektury po stavebně-konzervátorských úpravách na základě archeologického výzkumu.

 

Největší hrad Liptova, postavený v roce 1315. Zřícenina hradu se nachází na výběžku Predného Choča v nadmořské výšce 657 metrů. Od roku 1980 se uskutečňuje archeologický výzkum a konzervační práce. Na hrad vede turistická stezka z Ružomberka.

 

 

Přibližně 14 km od Liptovského Mikuláše stojí dřevěný evangelický kostel, který patří k největším dřevěným stavbám ve Střední Evropě. Na jeho stavbu se nesměl použít kámen ani železo. Na Liptově byly postavené ještě dva takovéto kostely, jeden v Hybiach, který však vyhořel a druhý v Paludzi.

 

 

Je vysunutou expozicí Liptovského muzea v Ružomberku. Jde o stavby ze zátopové oblasti vodního díla Liptovská Mara. V muzeu Liptovskej dediny se organizují i příležitostné kulturní události. Přitažlivou atrakcí je možnost jízdy na koních.

 

 

Nachází se v Národní přírodní rezervaci Demänovská dolina na území Národního parku Nízké Tatry. Vchod do jeskyně v dolince Točiště se nachází v nadmořské výšce 870 metrů, přístupný je serpentinovou stezkou z parkoviště, přičemž je potřeba překonat výškový rozdíl 52 metrů. Délka prohlídkového zpřístupněného úseku je 1800 metrů, převýšení mezi vchodem a přízemím je -66 metrů, mezi přízemím a východem z jeskyně + 85 metrů.

 

 

Vchod do jeskyně se nachází ve skalnatém útvaru Bašta, asi 90 metrů nad dnem doliny. Podél výstupové trasy najdeme naučné panely. V jeskyni je dávno známé naleziště kostí různých obratlovců včetně jeskynního medvěda.

 

 

Tatry se rozkládají v severní části Slovenska na hranici s Polskem. V současnosti jsou protkány množstvím turistických tras. Podél celých Tater prochází Tatranská magistrála (turistická cesta), jednotlivé tatranské chodníky vedou dolinami a končí buď na štítech, plesech, horských chatách nebo průsmyky přecházejí na druhou stranu Tater.

 

 

Je výraznou dominantou oravského regionu, patří mezi nejvýznamnější památky hradního stavitelství na území Slovenska. V prostorách Oravského hradu se v současnosti nacházejí expozice Oravského muzea P. O. Hviezdoslava – historická, etnografická a přírodovědná.

 

 

V muzeu najdeme objekty z celého regionu Oravy. Areálem protéká horský potok Studená, ze kterého je napojený vodní náhon pro mlýn a valchu. Bohatá etnografická expozice, chov domácích zvířat i pěstování technických a užitkových plodin přibližují návštěvníkům život na Oravě v minulosti.

 

 

 

Již po tři století je ruinou, jeho zachovalá architektura je dokladem vývoje středověké pevnosti od období gotiky po období baroka. V roce 1994 byly dokončeny hlavní rekonstrukční práce a v roce 1995 byl hrad zpřístupněn veřejnosti.